Menu
Katalog
Naši partneři
Sanyo
Kyocera
SMA
Fronius
Kostal
Suntech
Solar-Log
S-Energy
Nex Power
Statistiky
Archiv novinek z fotovoltaiky

03. 07. 2017  

Solax uvádí na trh novou lithiovou baterii

Firma Solax Power brzo uvede na trh revoluční lithiovou baterii s povolenou hloubkou vybíjení 95%, životností 6000 nabíjecích cyklů a zárukou 10 let.

 

Firma Solax Power během července uvede na trh novou lithiovou baterii, která má povolenou hloubku vybíjení 95% při životnosti 6000 nabíjecích cyklů. Tato baterie se systémovým napětím 48V byla vyvinuta a vyrobena ve spolupráci s firmou LG, který je jedním z největších výrobců lithiových baterií pro domací elektrárny vůbec.

 

Baterie bude vyráběna s kapacitou 3,3kWh a 6.5kWh a výrobce poskytne na baterii záruku 10 let. Naprosto mimořádná je v oboru domácích baterií pro hybridní elektrárny povolená hloubka vybíjení, které u této baterie dosahuje 95%!. Baterie tedy svých uživatelům nabídne čistou kapacitu 3,14kWh a 6,18kWh při zachování příznivé ceny.

 

Baterii bude možné objednat přes náš eshop a nebo k novým instalacím hybridních fotovoltaických systémů.


20. 05. 2017  

Fotovoltaické elektrárny pro firmy nyní s dotací až 80%

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky vypsalo novou výzvu v operačním programu Podnikání - Inovace - Konkurenceschopnost , v ose 3, pod názvem Fotovoltaické systémy bez nebo s akumulací pro vlastní potřebu.

 

Vyhlášení, otevření výzvy a přijímání přihlášek probíhá od 16.6.2017 do 16.10.2017. Na rozdíl od dřívějších výzev, kdy k podpoře fotovoltaiky muselo být realizováno ještě minimálně jedno další opatření ( zateplení, výměna tepelného zdroje, apod. ) v této výzvě odpadá. Žádost o dotaci je možné nyní podat i na pořízení samostatné fotovoltaické elektrárny.

 

 

OPPIK logo

 

Účelem programu je podpora opatření přispívající k úspoře konečné spotřeby energie. Příjemci podpory mohou být malé, střední i velké podniky. Minimální výše dotace je 300 000 Kč, maximální 100 mil. Kč, s procentuálním omezením podpory pro malý podnik 80%, střední podnik 70% a velký podnik 60%. Podporovanými aktivitami jsou instalace fotovoltaických systémů bez akumulace a instalace fotovoltaických systémů včetně akumulace energie pro vlastní spotřebu podniku.


Ve spolupráci s naším specialistou na dotace nabízíme pro firmy dodávku fotovoltaické elektrárny na klíč včetně vyřízení dotace.

 


14. 03. 2017  

Chytré technologie pro energetickou soběstačnost

V rámci konání veletrhu Ampér 2017 se dne 22.března v Brně uskuteční konference "Chytré technologie pro energetickou soběstačnost domácností i firem".

 

Konference nabídne aktuální témata, která se týkají možností získání prostředků na financování projektů nových instalací obnovitelných zdrojů nebo energetických úspor pro domácnosti i firmy. Účastníci se budou moci inspirovat prostřednictvím příkladů dobré praxe.

 

Jde například o projekty oceněné v rámci projektu Obnovitelné desetiletí nebo inovativní řešení tzv. hybridních solárních elektráren. Zmíněny budou také aktuality z legislativní oblasti: pravidla pro provoz nových zdrojů i možné dopady vyplývající z ukončení notifikačního procesu podpory obnovitelných zdrojů Evropskou komisí.


08. 02. 2017  

Strmý nárůst zájmu o hybridní fotovoltaické systémy

Zájem o hybridní fotovoltaické elektrárny znatelně narůstá. V porovnání s loňským rokem jde mininálně o dvojnásobný růst.

 

Zatímco v loňské roce představoval podíl realizovaných hybridních fotovoltaických elektráren cca jednu třetinu z celkového počtu od začátku letošního roku jsme zaznamenali vysoký zájem o instalace domácích elektráren s bateriemi.

 

V současné době řešíme přes 120 poptávek s převažujícím zájmem o hybridní FV systémy. Podle neoficiálních informací budou v tomto roce zlepšeny podmínky dotace Nová zelená úsporám s tím, že domácí elektrárny s bateriemi budou dále zvýhodněny. Přesné podmínky dotací pro fotovoltaické systémy zveřejníme na našem webu jakmile budou oficiálně oznámeny.


11. 12. 2016  

Panely S-energy opět dostupné v České republice

Navázali jsme spolupráci s největším korejským výrobcem fotovoltaických panelů S-energy. 


Firma S-energy byla založena firmou Samsung v roce 1994 a vyrábí špičkové fotovoltaické panely již 23 let. Tyto panely jsou pověstné pro svou vysokou kvalitu a velmi pečlivý výběr vstupních komponentů při výrobě. Proto dosahují v porovnání s ostatními panely nadprůměrných energetických výnosů a dlouhé životnosti až 40let.

 

 

Jedná se o velmi výkonné panely s výborným poměrech cena/výkon, které jsou vhodné jak pro instalace na rodinných domech tak pro větší fotovoltaické systémy na halách. Panely SN256P-10 a SN270P-10 mají výkon 265W resp. 270W jsou jsou zařazeny do programu Nová zelená úsporám pod kódy SVT 21496 a SVT 21497.

 


15. 10. 2016  

Nové lithiové baterie Pylontech

Jeden z největších výrobců lithiových baterií firma Pylontech uvádí na trh nový typ lithiových baterií US2000B určených pro hybridní fotovoltaické elektrárny.

 


Jednotlivé moduly s jmenovitou kapacitou 2,4kWh je možné spojovat do většího bateriového systému s celkovou kapacitou až 14,4kWh. Moduly se obvykle instalují do 19" racku nebo je možné je zafixovat na sebe pomocí speciálního rámu. Povolená hloubka vybíjení modulů US2000B je 80% při garantovaném počtu 6000 nabíjecích cyklů.

 


Každý modul obsahuje vlastní bateriový řídící systém (BMS), který se stará o optimální nabíjení a vybíjení jednotlivých článků a je zárukou bezpečného provozu. Moduly jsou doplněny o sběrnici CANbus pomocí které se přenáší všechny všechny důležité systémové údaje do připojeného hybridního střídače.

 

Baterie jsou plně kompatibilní s hybridními střídači Solax.

 


12. 09. 2016  

Hybridní střídače Solax power

Firma Solaxpower se během uplynulé dekády stala nejvýznamnější globálním výrobcem hybridních střídačů pro malé domácí elektrárny.

 

Po založení pobočky ve Velké Británie v roce 2012 hybridní střídače řady Solax X1-Hybrid naprosto ovládly rezidenční segment hybridních fotovoltaických elektráren. V průběhu několika málo let se také stala se nejprodávanějším hybridním střídačem v Austrálii, Velké Británii a postupně obsazuje přední příčky v prodejnosti i v dalších evropských trzích.

 


Řada hybridních střídačů SK-SU3000E, SK-SU3700E a SK-SU5000E dosahuje maximální účinnost 97,6%, má široký rozsah vstupního DC napětí a umožňuje připojení jak lithiových ( Li-On, LiFePO) tak i olověných (AGM/GEL) bateriových systémů.

 


Tyto střídače jsou optimálním řešením hybridní fotovoltaické elektrárny pro domácnosti, které chtějí maximálně využít vlastní vyrobenou energii. Díky integrované datové a WIFI kartě je snadné střídače připojit přes lokální WIFI síť a mít tak kdykoli přehled o výrobě vaší domácí elektrárny pomocí vašeho mobilu, tabletu nebo počítače.

 


21. 06. 2016  

Hybridní elektrárny s baterií Hoppecke pro domácnosti

Nově jsme zařadili do sortimentu hybridní fotovoltaické elektrárny založené na osvědčeném akumulačním systému od německého výrobce Hoppecke. Tato firma vyvinula novou řadu solárních baterií Sun|Power VR-M a Sun|Powerpack Classic určených speciálně pro domácí hybridní elektrárny. Solární baterie se vyznačují výbornou cyklickou odolností a vysokou spolehlivostí. 

baterie Hoppecke

V závislosti na hloubce vybíjení lze dosáhnout u baterie Sun|Powerpack Classic až 4500 nabíjecích cyklů při hloubce vybíjení DoD=30%, resp. až 3200 cyklů při hloubce vybíjení DoD=40%.

 

Baterie jsou konstruovány s životností 10-12 let a po celou dobu nevyžadují naprosto žádnou údržbu. V našich hybridních elektrárnách využíváme blokové baterie Sun|Power VR-M s technologií AGM s kapacitou 3,7kWh, 4,2kWH, 5,3kWh a 6,4kWh a dále v případě baterie Sun|Powerpack Classic s kapacitou 6,4kWh a 8kWh. Tyto hybridní elektrárny jsou schváleny v rámci programu Nová zelená úsporám s  nárokem na příslušnou podporu 70.000,- Kč ( program C 3.5) nebo 100.000,- Kč ( program C 3.6).

 

 

 

Baterie Sun|Powerpack od Hoppecke


07. 02. 2016  

Nová zelená úsporám konečně i pro fotovoltaiku!

Díky zařazení do programu Nová zelená úsporám jsou od konce roku 2015 konečně podporovány také fotovoltaické systémy. Program nyní podporuje jednak fotovoltaický ohřev vody a také výrobu elektrické energie pro vlastní spotřebu v domě.

 

Po změně legislativy od 1.1.2016 je možné provozovat tyto malé fotovoltaické zdroje bez licence a složité administrativy. Je nutné splnit pouze několik jednoduchých podmínek. Především, celkový výkon instalovaný elektrárny nesmí přesáhnout 10kW a zároveň nesmí dodávat nespotřebovanou elektřinu do distribuční sítě.

 
Fotovoltaický ohřev vody

Program nově podporuje systémy pro fotovoltaický ohřev vody, které mají oproti zastaralým solárním termickým systémům celou řadu výhod. Stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů je možné přímo využít na ohřev topného tělesa v bojleru. S využitím řídící jednotky jako např. Solar Kerberos není potřeba ani měnit stávající elektrický bojler. Nádoba bojleru musí mít objem nejméně 80 litrů na jeden kW výkonu fotovoltaických panelů. Celkový instalovaný výkon panelů není omezen.

 

Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu

Malé fotovoltaické elektrárny s připojením do distribuční sítě jsou podporovány ve dvou variantách. V prvním případě jsou tzv. přebytky energie z fotovoltaických panelů využity pro ohřev vody nebo přitápění. Ve druhé variantě jsou přebytky elektřiny ukládány do akumulátorů ( baterií ) pro pokrytí spotřeby i po západu slunce.

 

Podrobnosti naleznete v kapitole Fotovoltaika 2016

 

 


03. 01. 2015  

Energie budoucnosti? Svět spoléhá na Slunce a úspory.

Tenčící se zásoby fosilních paliv, které vydrží už jen desítky let, očekávaný pokles produkce konvenční ropy a docházející zásoby uranu pro jaderné elektrárny. To jsou hlavní důvody, proč budou muset lidé hledat nové zdroje energie pro budoucí generace. Ropa sice v posledních měsících nečekaně zlevnila, ale nevydrží dlouho.


Podle odborníků, které online deník Aktuálně.cz oslovil, není v blízké době reálný nový revoluční objev. Energie budoucnosti tak bude stát především na obnovitelných zdrojích a energetické soběstačnosti domácností, stále ve hře zůstane energie z jádra, i když v trochu jiné podobě. „Předpokládám, že standardem bude pasivní rodinný dům se systémem na dešťovou vodu, v němž prakticky není potřeba vytápět a spotřeba vody je poloviční,“ říká k nepříliš daleké budoucnosti analytik portálu CenyEnergie.cz Petr Woff.


Ropa zlevnila o téměř polovinu

Aktuálním tématem jsou hlavně ceny ropy, která od června 2014 zlevnila už téměř o polovinu. V současnosti je barel k dostání za podobnou cenu jako před téměř šesti lety, návrat k trojciferným částkám se jen tak nečeká.

 

„Těžební společnosti patrně odloží další projekty na rozvoj těžby, zejména ty nákladnější. U některých možná vzniknou potíže s financováním provozu,“ komentuje situaci analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz.

 

Levná ropa netlačí dolů jen ceny pohonných hmot, ale má vliv na veškerá konkurenční paliva, například na mezinárodně obchodované černé uhlí. „Nízké ceny ropy tlačí dolů také tržní hodnoty dalších energií, a tak nepřímo nutí k akci například elektrárenské giganty. Velkoobchodní cena elektřiny je nyní asi třikrát nižší než v roce 2008 a pravděpodobně do roku 2017 bude ještě mírně klesat. Velkým výrobcům elektrické energie z konvenčních zdrojů tedy klesají příjmy,“ říká Petr Woff.

 

Podle jednatele poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora nemůže aktuální pokles cen ropy a následné zmrazení investic do těžby vyvolat nic jiného než pokles nabídky. „A proto po prudkém poklesu bude následovat nevyhnutelně růst cen ropy,“ předpokládá Gavor.

 

Až dojdou zásoby

Těžba ropy už ale dosáhla svého maxima, což také potvrzuje Mezinárodní agentura pro energii IEA. Do budoucna očekává pokles těžby, a to každý rok o skoro sedm procent až do úplného vyčerpání.

 

Jaké alternativy se pak najdou pro hlavní ropné produkty, jako je benzin a nafta? Podle expertů přichází v úvahu stlačený zemní plyn (CNG), elektřina nebo vodík. "Mám ale za to, že se ropa jen tak nevyčerpá, stále se nalézají nová ložiska. Ještě za padesát let budou podle mě převažovat automobily na benzin a naftu," domnívá se Vladimír Rybecký z portálu Autoweek.cz. Alternativou k benzinu a naftě bude podle něj CNG, zejména v nákladní dopravě pak zkapalněný zemní plyn (LNG).

 

"Někdy po roce 2020 očekávám zásadní rozvoj elektromobility, a to jak ve formě čistých elektromobilů, tak plugin hybridů. Velký potenciál naopak nepřikládám kvůli obtížné manipulaci a nákladné výrobě vodíku," představuje svůj výhled Petr Soukup z portálu Hybrid.cz.

 

Podle Rybeckého je ale právě vodík technicky nejperspektivnějším alternativním palivem budoucnosti. Jelikož lze kombinovat jeho výrobu s výrobou obnovitelných zdrojů. "Nutné ale bude vybudovat infrastrukturu," zdůrazňuje.


Na desítky let se při současné energetické náročnosti lidstva počítají také zásoby uhlí, ale také uranu. „Pokud by současné typy jaderných elektráren měly v roce 2050 pokrývat čtvrtinu celosvětové výroby elektřiny, dojdou podle závěrů takzvané Pačesovy komise konvenční zásoby uranu v roce 2050,“ říká expert na energetické zdroje Bronislav Bechník.

 

Celý článek je zde.

 

Zdroj: aktualne.cz

 


20. 10. 2014  

Zelená elektřina je v Německu poprvé zdrojem číslo jedna

Energie ze slunce, vody, větru a biomasy se v Německu poprvé spotřebovalo více než té z hnědého uhlí. Během prvních devíti měsíců pokrývali Němci z obnovitelných zdrojů téměř třetinu veškeré spotřeby elektrického proudu. Zvláště slunce v některých dnech dalece překonalo i atomové elektrárny.
 

Podle nejnovějších dat iniciativy Agora Energiewende se proud ze zelených zdrojů podílel v období od letošního ledna do konce září na konečné spotřebě v Německu z 27,7 procenta. Až doposud vévodilo žebříčku hnědé uhlí, ze kterého se však prozatím vyrobilo jen 26,3 procenta proudu pro konečnou spotřebu. Následovalo černé uhlí s 18,5 % a jádro s 16 procenty. Z jednotlivých obnovitelných zdrojů má největší podíl na spotřebované elektřině vítr s 9,5 procenty, následovaný biomasou s 8,4 procenty a sluncem s 6,8 procenty.

 

Za vysokým podílem obnovitelných zdrojů stojí z části relativně mírná zima. Díky nižší spotřebě nemusely jet uhelné elektrárny na plný výkon. Německu se však zřejmě podaří splnit cíl stanovený spolkovou vládou pro rok 2020, kdy chce mít z obnovitelných zdrojů 35 procent proudu. 

 

Podle agentury DPA byla překvapivá i rekordně vysoká produkce z obnovitelných zdrojů během některých dní. Třeba 6. června posílaly samotné solární elektrárny v jednu chvíli do sítě 24,2 gigawattu, což podle DPA odpovídá výkonu dvaceti atomových elektráren. 

 

 

Elektřiny je hodně, její cena se propadá do mínusu

Vysoká produkce však stále neřeší tržní deformace, které obnovitelné zdroje způsobují. Uhelné a atomové elektrárny nedokázaly během špiček dostatečně rychle utlumit svou produkci, což vedlo k přebytku elektřiny na trhu a propadu cen do záporných hodnot. To znamená, že především zahraniční odběratelé dostávali v některých chvílích až 6 centů za kilowatthodinu, pokud byli ochotni přebytečný německý proud odebrat.

 

To podle statistik Agora nastalo například letos v květnu. „Na datech z 11. května vidíme, že při vysokém výkonu obnovitelných zdrojů plynové a černouhelné elektrárny zredukovaly produkci na minimum. Atomové a hnědouhelné elektrárny ale nebyly schopny své výkony snížit, což vedlo k přebytku proudu a záporným cenám,“ uvedl ředitel Agora Patrick Graichen.

 

Celý článek je zde.

 

Zdroj: idnes.cz

 


06. 09. 2014  

Na solární panely se budou stát fronty

Prudký pád cen fotovoltaických panelů a vlna bankrotů jejich výrobců je zapomenuta. Rostoucí poptávka po solárních elektrárnách letos naplno vytíží kapacitu výrobců. Ti se vrátí k zisku a budou muset přemýšlet o dalším rozšiřování závodů, neboť hlad energetik po sluneční energii bude v příštích letech podle řady odhadů růst.

 

Ceny panelů, které od roku 2010 spadly z 2,10 dolaru na 0,76 dolaru za watt výkonu, kvůli situaci na trhu podle analytiků růst nebudou. Spíše už nebudou klesat tak rychle a výrobcům se otevře cesta k větším ziskům. Čínští výrobci jako Yingli nebo Jinko by měli podle předpovědí stlačit náklady na výrobu panelu do roku 2017 až ke 37 centům za watt. Vyšším ziskům věří také investoři do solárních akcií. Akciový index Bloomberg Global Solar Energy za poslední rok vzrostl o 44 procent.

 

Vyčerpávání výrobních kapacit může dopadnout na byznys výstavby malých střešních elektráren. „Výrobci budou preferovat velké odběratele, kteří staví obří solární parky. Na rezidenční projekty by se pak nemuselo dostat,“ soudí Angelo Zinio, analytik z newyorské firmy S&P Capital IQ.


Strach z nedostatku slunečních panelů už přiměl americkou společnost SolarCity miliardáře Elona Muska, která se zabývá instalacemi elektráren na střechách domů a komerčních nemovitostí, aby jednoho z výrobců letos v červnu koupil. „Pokud bychom to neudělali, riskovali bychom, že nebudeme mít panely, které potřebujeme,“ řekl Musk.

 

Celý článek je zde.

 

Zdroj: E15.cz


25. 07. 2014  

Evropské solární firmy spojí síly.

Solární panely začnou opět nabývat na popularitě. Evropské země se tak chtějí spojit a postavit největší továrnu na solární panely na světě. Továrna má překonat Číňany, jejichž levným panelům nedokáže v současnosti Evropa příliš konkurovat.
 

 

Výrobci fotovoltaických panelů v Evropě se připravují na lepší časy. Po období, kdy nejen v Německu levná čínská konkurence donutila řadu firem uzavřít provozy, Mezinárodní agentura pro energii předpovídá rostoucí potřebu solárních panelů.

 

Této příležitosti se chce chopit Evropa. Zrodil se zde proto plán dát dohromady společný podnik, který by byl v energetice tím, čím je panevropský koncern Airbus ve výrobě letadel.

 

Základem nového "energetického Airbusu" má být francouzsko-německo-švýcarské konsorcium, které chce do tří let postavit největší továrnu na solární panely na světě. Díky velkovýrobě a sdružení výzkumu a vývoje má být schopno překonat i čínskou konkurenci.

 

Výrobní náklady by se měly podle studie, kterou pro zemskou vládu v Bádensku-Württembersku vypracoval Institut pro solární energetické systémy (ISE) ve Freiburgu, dostat "zhruba o 20 procent pod nynější úroveň", tedy citelně níže, než za kolik prodává panely současná čínská konkurence.

 

Celý článek je zde.

Zdroj: Ihned.cz

 


22. 03. 2014  

Jaké výdaje může uplatnit provozovatel FVE?

 

Na konci roku každého provozovatele FVE zajímá nejen dosažený výnos z výroby čisté energie, ale také jaké výdaje může uplatnit pro snížení svého daňové základu.

 
Hlavní položkou mezi daňově uznatelnými náklady zůstávají především odpisy vlastního zařízení, které se od roku 2011 rovnoměrně odepisují po dobu 20 let. Samozřejmě, do nákladů lze zařadit všechny výdaje, které souvisí s jeho provozem. Tedy např. náklady na údržbu, pravidelný servis a revize zařízení. Dále, můžeme uplatnit výdaje na rozšíření funkcí elektrárny ( např. vzdálený monitoring ), využití přebytků elektrické energie pomocí baterií, řízení vlastní spotřeby v objektu v případě režimu Zeleného bonusu, apod.


Zvážit lze i cestovní výdaje v případě, že potřebujete navštívit odborný seminář nebo konferenci týkající  se fotovoltaických elektráren. Vzhledem k neustále se měnící legislativě u obnovitelných zdrojů  je sledování těchto změn nezbytné. V tomto případě ale pozor na silniční daň v měsíci, kdy tyto výdaje chcete uplatnit a pro cestování využít vlastní automobil.


Mezi daňově uznatelné výdaje vznikající při provozu solárních elektráren patří různé režijní náklady, například na internetové připojení a telefon  ( v případě využití i pro soukromé účely lze obvykle uplatnit 30-50%), na pořízení a obnovu elektronického podpisu, nákup počítače a tiskárny, různé kancelářské potřeby , apod.

 

Pro fotovoltaické elektrárny nainstalované do konce roku 2012 dále platila povinnost odvést tzv. recyklační poplatek.

 

Můžete také využít tzv. výdajový paušál, kdy se náklady stanoví jako podíl výnosů pokud to bude výhodnější.

 

Uvedený přehled je pouze informativní. Je vhodné se poradit u příslušného finančním úřadu nebo u daňového poradce.  Obecně lze pouze říci, že daňové výdaje lze uplatnit vždy pokud vznikly v souvislosti s provozováním solární elektrárny. Proto je nutné posoudit podmínky jejich vzniku a vazbu na provozování elektrárny. 

 

Zdroj: Solarnistavebnice.cz

 


15. 01. 2014  

E.ON nevybíral poplatky na obnovitelné zdroje.

Kvůli odlišnému výkladu zákona může jeden z největších distributorů elektřiny E.ON doplatit za zákazníky až 150 milionů korun. Tři čtvrtě roku nevybíral od samovýrobců poplatek na obnovitelné zdroje. Peněz se nyní domáhá Operátor trhu s elektřinou a plynem.

 

Odlišné čtení zákona může přijít draho druhému největšímu distributorovi elektřiny v Česku, společnosti E.ON. Té nyní hrozí, že bude muset doplácet až 150 milionů korun. Tři čtvrtě roku i přes výzvy nevybírala od některých svých zákazníků poplatek na obnovitelné zdroje. A těchto peněz se nyní domáhá státní Operátor trhu s elektřinou a plynem (OTE).

 

Správní řízení potvrzuje jak Energetický regulační úřad, u kterého probíhá, tak sám E.ON. "Ano, řízení opravdu probíhá, ale průběh nebudeme komentovat," říká mluvčí energetické firmy Vladimír Vácha s tím, že se nevyjádří ani k podstatě sporu.


Podle informací Hospodářských novin se jednalo o výklad zákona o podporovaných zdrojích energie z ledna 2013. Ten totiž poplatek na obnovitelné zdroje energie – v loňském roce 583 korun za megawatthodinu – definoval jako "složku ceny za distribuci na úhradu nákladů za obnovitelné zdroje".

 

A E.ON si měl tento termín vyložit tak, že se netýká například elektřiny, kterou majitelé zdrojů elektřiny vyrobí, ale sami spotřebují nebo jednoduše nedodají do sítě distributora. A tudíž mu nezaplatí ani zmiňovaný poplatek, jenž byl součástí distribučních služeb. Většinou se jednalo o majitele malých obnovitelných zdrojů, kdy například rodina či podnik polovinu proudu ze solární elektrárny na střeše spotřebovaly a polovinu poslaly do sítě.

 

Celý článek je zde.

Zdroj: IHNED


31. 08. 2013  

Co se děje v „solárním byznyse“?

Boom solárních elektráren, který souvisel s vysokou výkupní cenou elektřiny a klesajících cen fotovoltaických panelů, máme již nějakou dobu za sebou. Významně poklesly výkupní ceny a větší solární elektrárny na podporu vůbec nedosáhnou. Zavedena byla také 26% solární daň, kterou musí vlastníci solárních elektráren odvádět. Ta měla skončit, ale poslanci její trvání prodloužili. 

 

Zdroj: E15

 

Nulová podpora a nová solární daň 10 %

 

Poslanecká sněmovna před několika dny schválila novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která již nepočítá s dotacemi solárních elektráren připojených od roku 2014 a prodlužuje solární daň. Na příspěvky v podobě výkupních cen elektřiny tak nedosáhnou ani domácnosti, které si chtěly fotovoltaiku pořídit na střechu rodinného domu.

 

Proti novele zákona o obnovitelných zdrojích, kterou ještě musí schválit Senát a podpisem ji musí potvrdit i prezident, se ohradila Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Podle této organizace hrozí České republice řada soudních sporů a mezinárodních arbitráží, které mohou stát mnohem více, než se na solární dani vybere.

 

S-energy

 

 

 

Jde především o to, že solární daň ohrožuje státem garantovanou návratnost investice 15 let. „Projde-li solární daň, bude u všech projektů narušena garantovaná návratnost a až 30 procent fotovoltaických elektráren z roku 2010 se dostane do vážných problémů, které mohou skončit krachem. Stát tak bude čelit soudním sporům nebo mezinárodním arbitrážím, za které může vydat víc, než kolik vybere na kontroverzní solární dani,“ uvedl Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

 

 

Celý článek je zde.

 


25. 06. 2013  

Recyklaci fotovoltaických panelů nabízejí již čtyři firmy

Vlastníkům fotovoltaických panelů zbývá pouze několik dnů na uzavření smlouvy s recyklační firmou. Prováděcí vyhláška přitom dosud nebyla vydána, smlouvy tedy budou uzavírány bez znalosti výše poplatku. Recyklaci nově nabízí i firma propojená s fotovoltaickým průmyslem.

 

Zdroj: TZB-info.cz

 

Vyhláška

Ministerstvo životního prostředí dosud nevydalo prováděcí vyhlášku k zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech, na jejímž základě by měly recyklační firmy určit výši poplatku za recyklaci fotovoltaických panelů. Ministr Chalupa rozeslal návrh vyhlášky do mezirezortního připomínkového řízení teprve dne 27. května 2013. Na zaslání připomínek ponechalo ministerstvo pouze 5 dnů, přestože průtahy s přípravou vyhlášky byly zdůvodňovány komplexností problematiky.

 

 

Do konce června, kdy podle zákona mají vlastníci fotovoltaických panelů uzavřít smlouvu s recyklační firmou přitom zbývají pouhé tři týdny. Je poměrně malá šance, že by v tak krátkém termínu byla vyhláška vydána a vstoupila v platnost. Původně přitom měla být vydána již na konci minulého roku. Vlastníci fotovoltaických panelů jsou tak víceméně nuceni uzavřít smlouvu v situaci, kdy neznají všechny smluvní podmínky, jmenovitě výši částky, kterou budou v následujících letech platit. I kdyby se podařilo vyhlášku vydat tak, aby vstoupila v platnost ještě v červnu, zbylo by vlastníkům na výběr recyklační firmy jen několik dnů.

 

Celý článek je zde.


29. 04. 2013  

Česko zalila nová solární vlna.

Česko zažívá další mimořádný rozmach fotovoltaických elektráren. Energetický regulační úřad loni zaznamenal rekordní počet žádostí o solární licence a zájem pokračuje i letos. Za první tři měsíce letos přišlo na energetický úřad 229 žádostí. Jenže zatímco při první vlně před třemi lety vyrůstaly obří solární parky na polích, teď si panely montují tisíce rodin na své domy.

 
Zdroj: Idnes.cz
 
Fotovoltaické panely na střeše, na zdi, a dokonce i na garáži. Aleš Hradecký si svůj dům ve středočeských Choceradech "vyzdobil" loni, okamžitě poté, co distribuční firmy zrušily několikaletý solární stop-stav na připojování nových zdrojů. "Je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno - a že neposílá faktury za elektřinu," říká spokojeně Hradecký. Na rozdíl od jeho sousedů jsou jeho účty za elektřinu nízké. V dvougeneračním domě zaplatí tak deset, dvanáct tisíc ročně.
 

"Je to tak třetina toho, co bych platil normálně," vypočítal si Hradecký, který zároveň dostává tzv. Zelený bonus za energii dodávanou jím do sítě. Za panely a akumulátory, které mu udrží proud v domě i v noci, zaplatil zhruba 600 tisíc. Investice se mu i díky Zeleným bonusům vrátí za 10 až 12 let. A to si Hradecký navíc pořídil za další stovky tisíc i kotel na biomasu a další ekologická zařízení.Snaží se totiž být maximálně soběstačný a energeticky nezávislý, i když přes zimu musí proud kupovat.


 
Rekordní počet solárních licencí

 

 

Podobně jako Aleš Hradecký uvažovalo loni tisíce rodin, Energetický regulační úřad vydal více než osm tisíc solárních licencí - tentokrát převážně domácnostem. Tolik žádostí přitom úřad v minulosti nikdy nevyřídil.


Zájem pokračuje i letos a počty licencí se nejspíš znovu vyšplhají vysoko. Zatímco loni za první tři měsíce roku přišlo na energetický úřad 155 žádostí o licence, letos to bylo už 229. Skutečný počet schválených žádostí je však ještě o něco vyšší, protože část z nich "přetekla" k těm aktuálním ještě z loňského roku.

 

Celý článek je zde.

 
 

13. 03. 2013  

Češi šetří, energii si chtějí vyrábět sami

Stále více Čechů chce uniknout před stále vyššími fakturami od energetických společností. Sní o tom, že na nich budou nezávislí a že si energii vyrobí sami. I přechod k alternativním distributorům elektřiny totiž ve výsledku znamená úsporu nanejvýš pár tisíc korun ročně v i tak vysokém vyúčtování.

 
Zdroj: Novinky.cz


Nejen obyvatelé rodinných domů, ale i paneláků a také obce se čím dál více zajímají o způsoby, jak si energii vyrobit z vlastních zdrojů. Systémy existují, jsou ale stále nákladné a vyžadují většinou vysoké investice s mnohaletou návratností.

 

„Dobrou šanci být co nejméně závislí na velkých dodavatelích energie mají obyvatelé venkova. Možnostmi jsou mikrokogenerace, střešní fotovoltaické panely a větrné či vodní mikroelektrárny,“ shrnul energetický poradce Lubomír Klobušník.

 

„Manželka zdědila zrekonstruo­vaný bývalý statek, kam bychom se i se dvěma malými dětmi pohodlně vešli. Patří k němu rozsáhlý les, takže dříví by bylo dost, jsou tam i dva zdroje pitné vody. Přemýšlím, že bychom se tam přesunuli a od těch, co si na energiích mastí kapsy, se odpojili,“ svěřil se Právu pětačtyřicetiletý drobný podnikatel Jan K. z Českého Krumlova.

 

Celý článek je zde.

 


03. 01. 2013  

Rozvoj solárních elektráren v Německu pokračuje

Počet solárních elektráren v Německu nadále silně roste, přestože se snížily státní podpory, a za loňský rok by mohl dosáhnout rekordu z roku 2011. Německý energetický regulátor Bundesnetzagentur oznámil, že za leden až listopad nové instalace činily 7300 megawattů. Za celý rok 2011 dosáhly rekordních 7500 megawattů! ( pro srovnání, v ČR bylo nově instalováno v roce 2012 zhruba 70 megawattů )

 

  

zdroj: ČTK

 

Počet solárních elektráren v Německu nadále silně roste, přestože se snížily státní podpory, a za loňský rok by mohl dosáhnout rekordu z roku 2011. Německý energetický regulátor Bundesnetzagentur oznámil, že za leden až listopad nové instalace činily 7300 megawattů. Za celý rok 2011 dosáhly rekordních 7500 megawattů. K výraznému propadu nicméně došlo v samotném listopadu. Solární instalace v Německu za listopad 2012 meziročně klesly o 34 procent výkonu na 435 MWh z 659 MWh v listopadu 2011, uvedla tamní Bundesnetzagentur.

 

Současná výše instalací tak převyšuje plány vlády, která by chtěla, aby se roční instalace pohybovala kolem 2500 až 3500 MW. Celková kapacita výroby energie ze slunce na konci listopadu činila 32.059 MW.

 

 

 

Rozkvět solární energetiky v Německu podpořily štědré výkupní ceny garantované na 20 let. Vláda tak chtěla podpořit růst obnovitelných zdrojů energie, které měly postupně nahradit výrobu energie z fosilních paliv. Loni však vláda po prudkém růstu výrobní kapacity výkupní ceny snížila. Štědré podpory rovněž zvýšily ceny energie pro koncové zákazníky.

 

 

Svaz producentů elektřiny ze slunce BSW tento týden uvedl, že jeho členové dodávají elektřinu osmi milionům domácností v Německu. To je o 45 procent více než v roce 2011. Na celkové spotřebě energie v zemi se podílejí pěti procenty a podíl elektřiny ze slunce se na celkových dodávkách energie za poslední tři roky zvýšil čtyřnásobně, napsala agentura Reuters.

 


28. 11. 2012  

Jaká bude podpora fotovoltaiky v roce 2013?

Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes zveřejnil na svých stránkách nové ceny  podle nového zákona o podporovaných zdrojích energie.

 

zdroj: solarnistavebnice.cz

 

Energetický regulační úřad (ERÚ) vyhlásil jakým způsobem budou podporovány především obnovitelné zdoje energie v roce 2013.

 

Kompletní cenové rozhodnutí je ke stažení zde:

http://www.eru.cz/user_data/files/ERV/ERV8_2012.pdf

 


20. 11. 2012  

Změna systému výplaty podpory od 1. ledna 2013

Dosud veškerou podporu, tj. jak výkupní cenu, tak zelený bonus, vyplácel místně příslušný distributor elektřiny. Od 1. 1. 2013 vstupuje do transakcí nový subjekt – operátor trhu. Elektřinu z OZE již nevykupují distributoři, ale obchodníci. Nově je zaveden hodinový zelený bonus. Práva stávajících výrobců jsou zachována v plném rozsahu.

 

zdroj: TZB-info.cz

 

Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů mimo jiné mění způsob, jakým je vyplácena podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů (OZE, KVET a DZ). Dosud veškerou podporu, tj. jak výkupní cenu, tak zelený bonus, vyplácel místně příslušný distributor elektřiny (ČEZ Distribuce, a. s., E.ON Distribuce, a. s. nebo PREdistribuce, a.s.).

 

Nový systém podpory

 

Nový systém účtování a výplaty podpory je komplikovanější, do finančních transakcí a informačních toků vstupuje nový subjekt – operátor trhu. Pro stávající výrobce proběhnou změny automaticky. Povinnost výkupu elektřiny přechází z distribučních společností na obchodníky s elektřinou. Výkupní cena a zelený bonus zůstávají v podstatě stejné, nově je zaveden hodinový zelený bonus. Výrobcům, kteří zahájí výrobu od 1. 1. 2013 se však výrazně omezují možnosti volby.

 

Celý článek si přečtete zde.


28. 02. 2012  

Slunce svítí zadarmo. Proč je tedy solární elektřina drahá?

Nejvíce peněz z našich peněženek odchází na úhradu nákladů na bydlení, na zaplacení tepla a elektřiny. Proto je nesmírně důležitá energetická koncepce státu, kterou připravuje vláda. Politici však nerozhodují vedeni snahou co nejvíce ulehčit domácnostem. Pod tlakem energetické a průmyslové lobby schvalují zákony umožňující maximalizovat zisk velkým výrobcům, zejména pak ČEZu.

 

zdroj: blog.idnes.cz

 

Jaderná a uhelná energetika

Zatím co v Evropě státy od výroby elektřiny v jaderných elektrárnách odstupují, Česká republika jde opačnou cestou. Prodlužuje životnost JE Dukovany, schvaluje dostavbu dalších bloků JE Temelín, a do energetické koncepce se dostává i možnost stavby nové jaderné elektrárny v Blahutovicích u Nového Jičína.

 

V Evropě se přitom v současnosti staví dvě elektrárny: jedna ve finském Olkilutu, a druhá ve Francii - Flamanville 3.Ve Finsku má stavba pětileté zpoždění, a náklady jsou už nyní překročeny o sto procent. Odhadnout další vývoj této stavby je velmi obtížné, neboť finský úřad pro jadernou bezpečnost upozorňuje na subdodavatele, kteří se ještě nikdy na podobné stavbě nepodíleli, takže zejména bezpečnost provozu bude asi největším problém. Ve francouzském Flamaville III už mají tříleté zpoždění a náklady již nyní překročili o třetinu.

 

Každému je jasné, že náklady na stavbu elektráren se promítnou do ceny v nich vyráběné elektřiny. Obrovské sumy peněz tedy půjdou z rozpočtů domácností, a z rozpočtů firem využívajících elektřinu při výrobě – tady se zase růstem nákladů zvednou ceny výrobků a služeb.

 

Elektřina z jaderných elektráren bude v budoucnu nejdražší.

O podpoře tepelných elektráren na uhlí bychom se dnes již téměř vůbec neměli bavit. Nadměrně zatěžují životním prostředí a měly by být nahrazeny jinými zdroji.

 

Máme alternativu?

Zajisté. Jsou to obnovitelné zdroje. Abychom je však mohli zplna využít, je nutné změnit energetickou koncepci státu přímo v jejím základě: nepřistupovat k ní z hlediska budoucí výroby, ale spotřeby. Spotřebu pak co nejdříve snižovat investicemi do úsporných a chytrých technologií.

 

Důkaz, že politici podléhají tlaku a orientují se na výrobu ČEZu je nasnadě: v Národním akčním plánu pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je zcela zastaven rozvoj malých fotovoltaických instalací do 30 kW na fasádách a střechách budov.

 

Velkoplošné fotovoltaické elektrárny instalované na polích, často na zemědělské orné půdě vyňaté z půdního fondu, což lze označit slovem zvěrstvo, nikdy neměly být zákonem podporovány. Podporu v podobě dotací na výkup v nich vyrobené elektřiny schválili poslanci ČSSD a ODS. Stalo se to v době, kdy např. Strana zelených, obviňovaná spolu s dalšími zastánci obnovitelných zdrojů energií z toho, že de facto zdražila elektřinu, ještě nebyla v parlamentu. A kdo vlastní většinu rozlohy fotovoltaických farem? Je to ČEZ.

 

Fotovoltaika na střechách a pláštích budov samozřejmě bere zisk ČEZu. Takže je třeba ji házet klacky pod nohy…

Zvýhodnění ceny vykupované elektřiny z fotovoltaických článků se mělo týkat jen domácností a malých firem, dodávajících do sítě přebytky. A nikdo by nemohl argumentovat tím, že obnovitelné zdroje prodražují elektřinu.

Fotovoltaické elektrárny na střechách a fasádách budov však mohou sehrát klíčovou roli v cestě domácností a podniků k energetické soběstačnosti.

 

Argument, že obnovitelné zdroje jsou doplňkové, že mají pouze omezený potenciál, a že ekonomika vždy potřebovat silné centrální zdroje, je nepodložený. Pokud by energetická koncepce obsahovala podporu obnovitelných zdrojů energie, a pokud by došlo k modernizacím  přenosové soustavy a distribučních sítí, měli bychom v naší zemi moderní a levnou energetiku. Výmluvy na problém z kolísavými dodávkami elektřiny z obnovitelných zdrojů by padly. Hlavně by však v peněženkách lidí zůstaly peníze na nákupy zboží a služeb, čímž by se zvýšila poptávka – a to je hlavní motor ekonomického růstu, bez kterého se při řešení současné ekonomické a finanční krize neobejdeme. Ale to už je jiná písnička.


23. 01. 2012  

Střešní fotovoltaika zase dostává šanci

Solární boom roku 2010 už si Česko nezopakuje, kontroverzní stavby fotovoltaických elektráren na polích už vůbec ne, ale letošek se podle všeho stane startem postupného rozvoje panelů na střechách budov. I když totiž Senát schválil zákon, který dotace obnovitelných zdrojů v Česku spíše omezuje, stát hodlá vyjít zastáncům fotovoltaiky alespoň částečně vstříc.

  

zdroj: E15

 

Ministerstvo průmyslu chystá aktualizaci akčního plánu, který už byl z hlediska podpory solárních panelů vyčerpán, a nárok na podporu by měly získat právě malé střešní instalace. „Viděl bych to na úrovni celkově 50 megawattů instalovaného výkonu ročně,“ řekl deníku E15 předseda senátního podvýboru pro energetiku Jiří Bis, který se účastnil příslušných jednání s poslanci i s vedením ministerstva průmyslu.
 
Klíčové je podle Bise i to, že distribuční společnosti po přijetí nového zákona zruší stará rezervovaná připojení. „Půjde o necelých 600 megawattů,“ upřesňuje senátor. Předpoklad, že se z technického hlediska uvolní určitá kapacita díky tomu, že vyprší staré rezervace, potvrzuje i operátor přenosové sítě ČEPS. Ten už také na konci minulého roku zrušil stop stav pro připojování dalších solárních a větrných zdrojů.

 

Celý článek si přečtete zde.


10. 01. 2012  

Máte šanci na připojení k síti?

ČEZ distribuce a.s. zveřejnil na svých stránkách přehled oblastí, kde je možné připojit nové fotovoltaické elektrárny.

  

zdroj: solarnistavebnice.cz
 

Krátce před koncem loňského roku se oba největší distribuři ČEZ distribuce a.s. a EON a.s. rozhodli ukončit tzv. stop-stav na připojování nových fotovoltaických a větrných elektráren. Učinili tak nedlouho poté, co správce přenosové soustavy ČEPS a.s. zvýšil tzv. bilanční limit pro bezpečný provoz elektrárenské soustavy v ČR o dalších 65MW.
 

ČEZ distribuce a.s. na svých stránkách dokonce zveřejnil přehled oblastí, kde je opět šance na připojení nových fotovoltaických zdrojů. Tyto oblasti jsou označeny zelenou barvou. Zájemci z červených oblastí mají smůlu. Ze zveřejněné mapy vyplývá, že v těchto regionech již není možno připojit k síti ani malé domácí FV elektrárny. Tito odběratelé jsou proto i nadále "odsouzeni" k nákupu drahé elektrické energie od dominantních dodavatelů.

 

Přehled oblastí ( aktualizace 1.1.2016):

 

 

 


09. 01. 2012  

Distributoři budou připojovat malé zdroje

Zastavení připojování obnovitelných zdrojů energie trvalo od února 2010 jako důsledek obřího boomu vyýstavby solárních elektráren. Proti obnovení připojování se však ještě odvolala společnost ČEZ Distribuce a spor tak zřejmě ještě nekončí.

  

zdroj: ihned.cz
 

Energetický regulační úřad se postavil na stranu zástupců fotovoltaického průmyslu a majitelů slunečních elektráren, když svým rozhodnutím prakticky zrušil stopstav na připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě. Proti tomu se ale odvolal ČEZ Distribuce a spor tak pokračuje. „ČEZ proti našemu předmětnému rozhodnutí podal rozklad a to tak nenabylo právní moci. Nebudeme to tedy dále komentovat,“ uvedla mluvčí ERÚ Jarmila Lehnerová.


I tak je to nicméně jasný krok směrem k připojování nových malých elektráren. Jediná distribuční společnost, která nové zdroje připojovala, byla PRE Distribuce.


ČEZ Distribuce i E.ON Distribuce veškeré žádosti rovnou zamítaly a ERÚ se pak při stížnostech jako rozhodčí orgán stavěl na jejich stranu.
 
„ERÚ vyhověl našemu argumentu, že nelze odmítnout připojení pouze s obecným poukazem na ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy, nýbrž je potřeba posoudit v každém jednotlivém případě, zda distribuční a elektrizační soustava ohrožena bude, či nikoliv,“ uvedl advokát solárních investorů Luděk Šikola.
 
„Na nezákonnost stop stavu upozorňovala Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) od chvíle, kdy byl de facto zaveden. Provedené analýzy distribučními společnostmi potvrdily, že pro něj neexistují žádné objektivní technické důvody. Energetický regulační úřad svým rozhodnutím potvrdil, že dosavadní postup distribučních společností byl protiprávní,“ uvedla Zuzana Musilová z CZEPHO.
 
Stopstav trval prakticky od února 2010. Společnost ČEPS ho spolu se společnostmi ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PRE Distribuce vyhlásila poté, co firmy zjistily, že se v Česku plánuje výstavba solárních elektráren o výkonu více než 6000 MW.
 
Odvolával se přitom na nevyváženost dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, která by ve velkém množství ohrožovala stabilitu české elektrizační soustavy.
 
Od té doby nicméně česká legislativa prošla mnoha změnami a boom slunečních zdrojů obdobný tomu z minulého roku již nehrozí. Jediný, kdo má nyní zaručenou zvýhodněnou výkupní cenu jsou střešní zdroje o výkonu do 30 kW. Větší elektrárny se bez státních dotací prakticky nevyplatí.
 
Kvůli stopstavu hrozila loni na podzim právními kroky i Evropská komise.


29. 12. 2011  

Síť zvládne dalších až 65 MW solární a větrné energie

ČEPS: Síť zvládne dalších až 65 MW solární a větrné energie. K tuzemské elektrizační soustavě je možné v příštím roce připojit další solární a větrné elektrárny o výkonu až 65 megawattů, uvedl dnes správce sítě ČEPS. Část volné kapacity ale blokují dříve uzavřené smlouvy. Instalovaný výkon tuzemských solárních elektráren je nyní zhruba dva gigawatty, větrných přes 200 megawattů.

  

zdroj: ctk.cz

"Podané žádosti a poptávka investorů určitě převyšují uvolněnou kapacitu. Přibližně 65 megawattů je výkon dvou největších solárních elektráren v ČR. Nejedná se tedy o žádný zásadní přelom," řekl ČTK Petr Novotný z advokátní kanceláře VDNU legal. Otázkou podle něj navíc je, podle jakého klíče bude 65 volných megawattů rozděleno mezi jednotlivé distribuční společnosti a konkrétní žádosti o připojení.

 

ČEPS stanovil limit pro připojení tak, aby mohla být elektrická síť bezpečně využívána. Zohlednil, že některé obnovitelné zdroje energie lze řídit na dálku nebo vypínat v případě přebytku proudu v síti. Bral také v úvahu opakující se přetékání elektřiny z německé do české elektrizační soustavy.

 

"Z aktualizovaného navýšeného limitu připadá na území spravovaného ČEZ Distribucí více než polovina. Otevírá se tedy kapacita pro připojení nových výroben s obtížně predikovatelnou kolísavou výrobou - fotovoltaických a větrných elektráren - k distribuční soustavě společnosti," řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

 

Upozornil, že i nadále musí být nové žádosti o připojení výroben k distribuční soustavě společnosti posuzovány individuálně a musí být naplněna i další hlediska. Jde o zpětné vlivy na distribuční soustavu a její další zákazníky, a také hledisko tzv. uzlových oblastí, tedy přetok výkonu z distribuční soustavy do přenosové soustavy v předacích místech.

 

Volnou kapacitu sítě podle ČEPS částečně blokují smlouvy o budoucím připojení plánovaných solárních a větrných elektráren. "V souvislosti s připravovanou změnou zákona o podporovaných zdrojích energie, kde by mělo dojít ke zrušení části dosud držených rezervovaných výkonů pro fotovoltaické elektrárny, je pravděpodobné, že bude možnost připojení dalších fotovoltaických a větrných elektráren dále rozšířena," uvedl ČEPS. Zákon je nyní v Senátu.

 

ČEPS a distribuční společnosti v polovině září oznámily, že znovu začnou posuzovat žádosti o připojení nových solárních a větrných elektráren do sítě. Žádosti nyní hodnotí individuálně. "Některé už byly schváleny," řekla dnes ČTK mluvčí ČEPS Zuzana Dvořáková. Podle ní například Pražská energetika nemá s připojováním zdrojů, které splňují všechny náležitosti, problém.

 

Distribuční společnosti zastavily vydávání smluv o připojování nových solárních a větrných elektráren do sítě loni, k nelibosti investorů. Reagovaly tak na prudké přibývání solárních elektráren, které se kvůli výhodným dotačním podmínkám staly výhodnou investicí. Argumentovaly tehdy tím, že by tyto zdroje mohly ohrozit bezpečný provoz přenosové soustavy.

 

Výkupní ceny proudu ze slunečních elektráren z minulých let se budou podle Energetického regulačního úřadu promítat do cen elektřiny ještě řadu let. Instalovaný výkon solárních zdrojů v Česku se jen loni zvýšil více než čtyřnásobně na zhruba 1950 megawattů. Vláda se snaží zdražení omezit dotacemi, které budou letos i v příštím roce činit 11,7 miliardy korun.

 

Domácnostem elektřina v roce 2012 přesto zdraží v průměru o 3,4 procenta, malým podnikům o 4,3 procenta a velkoodběratelům o šest až 6,6 procenta.


31. 08. 2011  

Solární stop-stav v ČR:

Právníci Platformy pro OZE informovali, že Evropská komise z jejich popudu začala jednat s českými úředníky o solárním stop-stavu.

  

zdroj: ceskapozice.cz

 

Aktuální stop-stav na připojování fotovoltaických projektů v České republice nyní řeší se zástupci českého státu představitelé Evropské komise, tvrdí Platforma pro OZE, zájmové sdružení fotovoltaických investorů. Právě právní zástupce Platformy pro OZE Jakub Hájek s poradkyní Neelou Winkelmann-Heyrovskou stížnost na Evropskou komusu v loňském roce poslal.

 

Výtka se týkala nejen stop-stavu, ale i zhruba šesti desítek případů odmítnutí přístupu k elektrizační soustavě. Jak ČESKÁ POZICE nedávno informovala, právě spory o pozdní termín připojení, případně naprosté nepřipojení, teď v množině solárních řízení vedených proti společnosti ČEZ Distribuce drtivě převažují.

 

"Právní zástupce Platformy pro OZE Jakub Hájek obdržel dopis z Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise, ve kterém byl informován, že Komise v současné době stížnost na nepřipojování projednává s českými úředními činiteli," stojí v oficiálním tiskovém prohlášení. Není ale zřejmé, s kým konkrétně pracovníci Komise stížnost projednávají. A nedá se ani říct, jak relevantní budou výsledky jednání.

 

Veškeré dodatečné informace k tématu, případně revize českého Národního akčního plánu  pro obnovitelné zdroje energie by ale podle Evropské komise měly být zveřejněny na jejích webových stránkách.


26. 07. 2011  

Skladování elektrické energie: Možnosti

Co s vyrobenou energií ze solárních nebo větrných elektráren, kterou ihned nespotřebujeme? Řešením je skladování. Zatím se ale vymlouváme na to, že nám chybí akumulátor. Jak je to ve skutečnosti? Jaké jsou možnosti skladování energie?

 

zdroj: Nazeleno.cz
 

Pokud byste někdy přemýšleli nad tím, že si na svou chatičku v Brdech umístíte solární panely, pravděpodobně by vás ani nenapadlo si je kupovat bez pořádných akumulátorů. Může nás proto dost překvapovat, když stejná logika neplatí pro solární, větrné ale ani jaderné elektrárny.

  

Problém je ve skutečnosti mnohem větší, než si chceme připouštět. Větrné a solární elektrárny nejsou jediné, které vyrábějí elektřinu, když to jde a ne když je zrovna potřeba. Například jaderné elektrárny prostě běží od spuštění reaktoru do další výměny paliva. Pravda, nastupující generaci jaderných reaktorů už trochu regulovat lze, stále to ale není nic snadného.

  

Výroba elektřiny mimo plán 

Kupodivu občas dodávají elektřinu „mimo plán“ do sítě i vodní elektrárny. To když se čekají velké deště a je potřeba vodu upouštět. Pokud se vše dělá jen po troškách, je možné pouštět vodu přes turbíny a vyrábět určité množství energie navíc. Když se ale čeká velký příval vody, vypustí vodní elektrárna část vody narychlo a bez užitku. V tuto chvíli sice nejde o elektřinu, ale jen o kinetickou energii, přesto v ní elektřinu vlastně ztrácíme. Kdyby se dala část elektrické energie uchovávat na dobu, kdy bude potřeba, jednalo by se o větší vynález, než by byl objev nového energetického zdroje. Zatímco pláčeme nad nepovedenými projekty a stále hůře získatelnými fosilními palivy, mrháme energií, aniž to (jak se zdá) vůbec někomu vadí. Proč to v případě velkých elektráren neděláme stejně jako u malých domácích elektrických zdrojů?

 

Přečerpávací nádrže
Asi nejstarší a nejznámější způsob akumulace elektrické energie ve velkém představují přečerpávací nádrže. Většina z nás je zná nebo si je umí alespoň představit – jde prostě o vodní nádrž s elektrárnou, která vyrábí nejen elektřinu, ale v případě přebytku energie v síti může naopak svoji nádrž naplňovat, a tak si v této podobě skladovat energii na dobu, kdy ji bude potřeba. Problémy přečerpávacích nádrží jsou také dobře známé – jsou pro ně potřeba vhodné krajinné podmínky a znamenají obětování poměrně velké rozlohy země jen tomuto jedinému účelu. V rovinách nebo hustě osídlených oblastech se prostě postavit nedají. Univerzálním řešením tedy rozhodně nejsou.

 

Akumulátory ze sodíku a síry
Teprve na druhém místě se ve skladování energie umisťují akumulátory na chemickém principu. Nejsou ale vůbec podobné těm, které běžně používáme do různých přenosných přístrojů. Většina takových akumulátorů totiž pracuje za mnohem vyšších teplot. Jde hlavně o sodíko-sírové baterie a různé druhy baterií na bázi tavných solí.První z nich, nazývané podle svého složení zkratkou NaS, je třeba zahřát na 300 až 350°C. Mají proto mnoho dobrých předpokladů – vysokou účinnost nabíjení a vybíjení (až přes 90 %), vysokou specifickou energii (150 Wh/kg) i životnost. Vysoké ovšem teploty značně komplikovaly jejich používání. Navíc jsou obě elektrody akumulátorů tvořené agresivními a nebezpečnými hořlavinami (pokus, při němž sodík reaguje s vodou, si snad většina z nás pamatuje ze základní školy).

 

Celý článek si přečtete zde


21. 06. 2011  

Nad zelenou energií v Česku se pomalu smráká

Mezi priority Evropské unie patří co možná nejrychlejší přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. A mezitím prochází českým parlamentem návrh zákona, který podle odborné veřejnosti, investorů i části poslanců pohřbí další rozvoj zelených energií v Česku.

 

zdroj: Lidovky.cz
 

Vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie prošel ve sněmovně do druhého čtení. Mezi hlavní změny, které přináší, patří konec podpory formou zvýhodněné výkupní ceny. Místo ní by měli majitelé elektráren inkasovat součet takzvaného zeleného bonusu a aktuální ceny elektřiny na trhu, která však může být – pokud je energie zrovna nadbytek – nulová nebo záporná.

 

Hlavní výhoda nyní platného zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů padne. Průzkum LN potvrdil, že pokud vstoupí zákon v platnost, sníží se zájem českých bank o financování zelených energií. "Pokud by byl zákon schválen v navrhované podobě, bude financování obnovitelných zdrojů rizikovější kvůli nejistotě výše výkupních cen," řekl Štěpán Novotný, ředitel financování obnovitelných zdrojů Volksbank CZ.

 

Vladimír Kubeček z České spořitelny varoval, že nový zákon s sebou nese rizika, která bude nutné ošetřit. Mojmír Severin, ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank, zmínil, že banka bude dál financovat bioplynové elektrárny. Zvýší však požadavky na kvalitu projektu a investora. Všechny oslovené banky se ale shodují, že v omezené míře budou zelenou energetiku dál financovat.

 

Celý článek si přečtete zde


10. 05. 2011  

Lidé vyrábějící si proud pro sebe zažalují stát

Desítky majitelů malých solárních elektráren, kteří si vyrábějí proud pro sebe, aniž by ho dodávali do sítě, chystají společnou žalobu na stát.
 
zdroj: Aktualne.cz 

 

Podle novely zákona o obnovitelných zdrojích totiž od ledna přišli všichni majitelé takzvaných ostrovních provozů o státní dotaci za vyrobenou elektřinu. A pokud chtějí dotaci znovu získat, musí se do konce roku připojit do sítě.

 

Jenže pro mnohé majitele třeba jen několika solárních panelů na střeše své chalupy to je technicky neřešitelné, protože nejbližší kabely jsou vzdálené i kilometry daleko. Od loňského února navíc úřady vyhlásily stop-stav pro připojování veškerých nových slunečních elektráren do sítě. Pokud by se přece jen některému ostrovnímu systému podařilo připojit, jeho majitel přijde o velké peníze, protože od ledna se výkupní ceny solárního proudu propadly o polovinu.

 

Celý článek si přečtete zde


24. 03. 2011  

ČEPS zatím nezruší stop stav!

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS a distribuční společnosti v nejbližších měsících nezruší stop stav pro vydávání smluv o připojování nových solárních a větrných elektráren do sítě.
 
zdroj: ČTK 
 

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS a distribuční společnosti v nejbližších měsících nezruší stop stav pro vydávání smluv o připojování nových solárních a větrných elektráren do sítě. Nejsou podle nich známy reálné dopady výroby elektřiny z dosud instalovaných zdrojů na bezpečnost a spolehlivost provozu distribuční soustavy. Na dnešní tiskové konferenci to sdělili zástupci ČEPS a distributorů. Stop stav již trvá více než rok.

 

"Během posledních měsíců byl do rozvodné sítě připojen velký počet fotovoltaických zdrojů elektřiny. Je nutné důkladně analyzovat jejich dopad na bezpečnost a spolehlivost provozu distribučních sítí předtím, než bude případně umožněno připojení dalších," uvedlo České sdružení regulovaných a elektroenergetických společností (ČSRES) v tiskové zprávě.

 

Ke konci února 2011 činil tuzemský instalovaný výkon fotovoltaických a větrných elektráren celkem 2113 megawattů. Tím byl podle ČSRES technický limit pro bezpečné a spolehlivé fungování přenosové soustavy naplněn. V současnosti problematiku připojování solárních a větrných zdrojů zkoumá analýza, jejíž výsledky by podle ČSRES měly být známy v září. Pak firmy rozhodnou o dalším postupu.

 

Česká průmyslová fotovoltaická asociace tvrzení o ohrožení sítě solárními elektrárnami odmítá. Distributoři by podle ní měli umožnit připojování malých střešních elektráren, které prý provoz sítě neohrozí.

 

Fotovoltaici chtějí zrušit stop stav zejména pro malé elektrárny do 30 kilowatt, které se instalují na střechách rodinných domů. Distribuční společnosti ale stále zamítají veškeré nové žádosti o připojení do elektrizační soustavy bez ohledu na velikost konkrétní instalace. 


03. 03. 2011  

Domácnosti mohou se solární energií ušetřit

Podle České fotovoltaické asociace bude elektřina do pěti let dražší o 25 procent. Solární panely mohou pokrýt více než čtvrtinu nákladů.
 
zdroj: Denik.cz 
 

Domácnosti by měly více investovat do solární technologie, mohou tak pokrýt až 30 procent své spotřeby elektřiny a ušetřit tisíce korun za energii ročně. Na tiskové konferenci to dnes řekl člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) Aleš Spáčil. Solární panely na střechách rodinných domů nyní tvoří asi jen tři procenta celkového instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren 1820 megawattů.

 

Podle propočtů CZEPHO vzroste cena elektřiny do pěti let o 25 procent, výroba proudu na střechách domů ale může spotřebitelům výrazně snížit náklady. Fotovoltaická asociace odhaduje, že v současnosti existuje prostor pro instalaci solárních panelů na střechách zhruba 300.000 tuzemských domácností.

 

Investice se vrátí do 15 let.
„Tyto domácnosti ročně utratí 7,5 miliardy korun za elektřinu. Fotovoltaika by jim mohla již dnes pokrýt 30 procent spotřeby elektřiny. To znamená celkovou roční úsporu ve výši 2,3 miliardy korun,“ uvedl Spáčil. Cena domácí solární elektrárny se podle CZEPHO pohybuje kolem 425.000 korun a návratnost investice činí zhruba 15 let. Životnost elektrárny dosahuje asi 30 let.

 

Fotovoltaická asociace však upozornila, že již více než rok platí stop stav pro vydávání smluv o připojování solárních zdrojů do přenosové soustavy. Provozovatel soustavy ČEPS a distribuční společnosti v současnosti posuzují, zda je možné omezení zrušit. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka by vydávání smluv o připojení mohlo být obnoveno v druhé polovině roku.

 

ČEPS a distribuční společnosti tvrdí, že důvodem stop stavu je ohrožení bezpečného provozu přenosové sítě kvůli prudkému rozvoji solárních elektráren v loňském roce. Fotovoltaici ale toto tvrzení považují u střešních instalací za neopodstatněné. „I kdybychom rozptýlili tisíce malých elektráren po republice, neohrozí to stabilitu sítě. Vyrobená elektřina se totiž spotřebuje přímo na místě v domě nebo v nejbližším okolí,“ vysvětlil právní zástupce CZEPHO Luděk Šikola.

 

Celý článek si přečtete zde


28. 02. 2011  

Zelená solárním a větrným elektrárnám?

Českou energetiku čekají změny. Již brzy bude pravděpodobně schválena novela energetického zákona, která má zavést možnost odpojení solárních a větrných elektráren od sítě. Krom toho má posílit i postavení domácností na trhu s plynem nebo elektřinou. Co nás čeká a nemine?
 
zdroj: Nazeleno.cz 
 

V nejbližších týdnech bude pravděpodobně schválena rozsáhlá novela energetického zákona. Jaké změny přináší? Zlepší postavení spotřebitele (domácností i firem), uvolní energetický trh, posílí pravomoci kontrolních úřadů a umožní připojení nových obnovitelných zdrojů (fotovoltaické a větrné elektrárny). Většina novinek v zákoně pochází „z Bruselu“, zákon totiž zapracovává tzv. třetí energetický balíček EU. Vláda už zákon posvětila a jeho schválení v parlamentu má být pouhou formalitou. Podívejte se, co nás čeká a nemine.

 

Novela přináší výrazné posílení pozice zákazníka (domácností, firem) na energetickém trhu. Tato nová pravidla vycházejí z evropských směrnic. Již několik let si mohou domácnosti vybrat svého dodavatele elektřiny nebo plynu. Často se však setkávají s různými „zádrhely“ v obchodních podmínkách dodavatelů.

 

Novela energetického zákona zavádí zajímavou a důležitou novinku v oblasti odstoupení od smlouvy s dodavatelem energie. Pokud například dodavatel elektřiny či plynu zvýší cenu, budete moci do tří měsíců bez udání důvodu a bez jakýchkoliv sankcí odstoupit od smlouvy.

 

Zákon také usnadní změnu dodavatele. Přísněji bude upraven výpočet záloh za elektřinu a plyn. Ty musejí odpovídat spotřebě v předchozím období (pokud tedy není důvod domnívat se, že spotřeba výrazně poroste). Zákazník bude také mít lepší přístup k informacím: firmy budou povinně zveřejňovat všechny podstatné informace na internetu, o změnách budou muset informovat s měsíčním předstihem, více informací bude zveřejňovat i Energetický regulační úřad.

 

 

Posílení pravomocí Energetického regulačního úřadu
Novela výrazně posiluje pravomoci státních orgánů, a to jak těch domácích, tak i evropských. Většina pravomocí bude sjednocena pod Energetický regulační úřad. Nově bude ERÚ například rozhodovat některé spory mezi zákazníkem a dodavatelem. Zákazník se bude moci rozhodnout, jestli se obrátí na soud nebo na ERÚ. Vzrostou i pravomoci úřadu při vyšetřování různých nekalých praktik, zákon posiluje spolupráci ERÚ s antimonopolním úřadem i evropskými institucemi. ERÚ navíc přejímá pravomoci některých orgánů (např. Státní energetické inspekce).

 

Kritici zákona upozorňují na růst byrokracie – na ERÚ a ministerstvu průmyslu má vzniknout až 44 nových pracovních míst. Také má být značně navýšen rozpočet úřadu (podle ministerstva financí až o 40 %) a současně, v rámci posílení nezávislosti, má být vládě zabráněno do něj zasahovat. Podle předkladatelů zákona však bude několik jiných úřadů zeštíhleno, což rozpočtové dopady omezí.

 

 

Odpojování solárních a větrných elektráren
Novela stanovuje povinnost pro všechny elektrické zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW umožnit tzv. „dispečerské řízení“. Jinak řečeno, elektrárny nad 100 kW musí být vybaveny zařízením, které je v případě potřeby umožní odpojit od sítě. Dosud tato povinnost neexistovala a do sítě proudila elektřina i v době, kdy jí byl přebytek. To je důvod, proč distributoři odmítají připojovat nové solární a větrné elektrárny. Vycházejí přitom z vyjádření ČEPS a ze studie ústavu  EGÚ Brno, podle které česká elektrická síť dlouhodobě nezvládne více než 1650 MW z neřiditelných (např. větrných a solárních) zdrojů. K této hranici jsme se v loňském roce nebezpečně přiblížili, proto byl vyhlášen stop-stav pro připojování dalších větrných a fotovoltaických zdrojů, který trvá dodnes.

Přijetím zákona by se tato situace měla změnit: Distributor bude moci „v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu“ některé zdroje, např. solární elektrárny, odpojit. Otevře se tak cesta k dalšímu nárůstu obnovitelných zdrojů energie v České republice (i když nebudou mít zaručený neomezený výkup veškeré vyrobené elektřiny). Malých zdrojů pod 100 kW se odpojování netýká.

 

Kritici zákona upozorňují na růst byrokracie – na ERÚ a ministerstvu průmyslu má vzniknout až 44 nových pracovních míst. Také má být značně navýšen rozpočet úřadu (podle ministerstva financí až o 40 %) a současně, v rámci posílení nezávislosti, má být vládě zabráněno do něj zasahovat. Podle předkladatelů zákona však bude několik jiných úřadů zeštíhleno, což rozpočtové dopady omezí.

 

 

Článek byl publikován na portálu Nazeleno.cz


10. 02. 2011  

Novela umožní připojit více solárních zdrojů

Chystaná novela energetického zákona, kterou bude prosazovat vláda v parlamentu, fakticky umožní ve větším měřítku připojovat další obnovitelné zdroje elektřiny včetně solárních. Provozovatel tuzemské elektrizační soustavy ČEPS zatím nemůže v případě nebezpečí kvůli náporu elektřiny z obnovitelných zdrojů tyto elektrárny odpojit od sítě nebo omezit jejich výrobu.

 

zdroj: E15 

 

Státní ČEPS a distribuční společnosti ze skupiny ČEZ a E.ON nyní zatím trvají na stop stavu, kdy vůbec nepřipojují nové solární zdroje právě kvůli údajnému ohrožení sítě. A to ani ty, které loni poslanci formálně podpořili – tedy malé střešní instalace do 30 kilowattů.

 

„Pokud bude schválen nový energetický zákon, tak jak je připravován, bude opravdu možné určité části obnovitelných zdrojů energie dispečersky řídit. Zatím musíme postupovat v souladu s platnou legislativou,“ uvedla mluvčí ČEPS Zuzana Dvořáková.

 

Právě ČEPS se při prodlužování stop stavu opakovaně odvolává na studii, která stanoví limit pro „neřiditelné“ obnovitelné zdroje – tedy solární a větrné – na úrovni 1650 megawattů soudobého pohotového výkonu. A této hranici se už tuzemské instalace údajně nebezpečně blíží. I kdyby tedy ČEPS po prověrce v březnu stop stav zrušil, asi by to bylo jen dočasně.

 

Zástupci fotovoltaického byznysu ale připomínají, že už od loňského roku se solární elektrárny instalují tak, aby bylo jejich případné odpojení možné. Fakticky tedy jde o řiditelné zdroje, které by ČEPS neměl do svých kalkulací zahrnovat. Mezi neřiditelné zdroje navíc není možné započítávat ani větrníky. „Výkon všech větrných elektráren je možné regulovat,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. Z tohoto pohledu je tedy současný stop stav absurdní.

 

Partner advokátní kanceláře NH Partners Jakub Hájek zdůrazňuje, že omezení výroby solárních a větrných zdrojů bude podle návrhu novely možné jen „v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu“ přenosové soustavy a distribučních soustav. „Novela má dále zavést povinnost výrobce elektřiny vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem sto kilowattů a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení,“ uvedl Hájek, mezi jehož klienty patří investoři do solárních elektráren.

 

Potíž je v tom, že pokud vše půjde současným tempem, je možné, že ČEPS nebude připojovat další obnovitelné zdroje ještě dlouho. „Pokud bude přijat energetický zákon tak, jak zní jeho nynější návrh, lze předpokládat, že od poloviny příštího roku budou všechny zdroje nad sto kilowattů možnost regulace mít,“ uvedla mluvčí Dvořáková.

 

Petr Klimek z vedení fotovoltaické asociace se navíc obává, že vláda chce připojování nových zdrojů zcela zabránit i jinými způsoby a připraví si na solárníky jiné biče – kromě už stanovených limitů v národním akčním plánu pro obnovitelné zdroje také nový zákon o podporovaných zdrojích energie.

 

Článek byl publikován na portálu E15.

 


20. 01. 2011  

Čeští solárníci mají opět šanci, ale ne jistotu

Provozovatel přenosové soustavy elektřiny ČEPS a distribuční společnosti se shodují v jednom – pokud nebude přetížena síť, solární zdroje mají znovu dostat šanci. Týká se to zvláště malých střešních instalací do 30 kilowattů. Tyto zdroje mají i politickou podporu – nezasáhne je ani nová solární daň.
 
zdroj: E15 
 

Už téměř rok trvající stop stav na připojování nových fotovoltaických zdrojů by tedy měl dříve či později padnout. Solární Klondike už se nevrátí, ale malé střešní instalace mohou být docela zajímavým a zároveň smysluplným byznysem.

 

„Elektrizační soustava má určité technické limity, a nebudouli překročeny, není důvod další zdroje nepovolovat,“ uvedla Eva Vítková ze společnosti ČEPS. „Ano, uvažujeme o tom,“ odpověděl na otázku, zda by se mohl stop stav zrušit, mluvčí společnosti E.ON Vladimír Vácha. Firma ovládá distribuci elektřiny v jižních Čechách a na jižní Moravě.


Dodavatelé menších střešních instalací a jednotlivých dílů ale nemají nic jistého. ČEPS se totiž odvolává na informace Českého svazu regulovaných energetických společností, podle nichž bylo ke konci loňského roku připojeno do sítě 1940 megawattů (MW) instalovaného výkonu fotovoltaických a větrných elektráren. Situace se bude vyhodnocovat na začátku března, záleží tedy na tom, jaký výkon bude do sítě ještě připojen do konce února. „Stále probíhá připojování dalších fotovoltaických elektráren, u kterých má investor s námi uzavřenou platnou smlouvu o připojení, a předpokládáme, že tento stav bude trvat ještě několik následujících týdnů,“ zdůrazňuje Vácha.

 

ČEPS připomíná loňskou studii výzkumné společnosti EGÚ, podle níž je česká soustava schopna v období 2010 až 2012 pojmout 1650 MW soudobě vyráběného výkonu ze solárek a větrníků. To podle propočtů ČEPS odpovídá 2200 MW instalovaného výkonu.

 

Článek byl publikován na portálu E15.


15. 12. 2010  

Nové instalace nemají šanci ani po Novém roce

Parlament sice schválil nová pravidla pro fotovoltaické elektrárny včetně jejich zdanění od příštího roku, nové solární zdroje však od Nového roku stejně nikdo k síti nepřipojí. „Stop stav kvůli bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavy i nadále trvá a bohužel nejsme schopni odhadnout, kdy skončí,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
  
zdroj: E15 
 

 

Tyto informace potvrzuje také operátor přenosové soustavy – společnost ČEPS. Počet starých žádostí o připojení je podle ní stále příliš vysoký.

 

„Průběžné informace o vydaných licencích pro fotovoltaické elektrárny, které má ČEPS od regulátora k dispozici, nasvědčují tomu, že předpoklady, ze kterých vycházel při žádosti o pozastavení připojování nových zdrojů, stále platí,“ uvedla Eva Vítková z této společnosti. Upozorňuje také, že do soustavy jsou navíc připojovány větrné elektrárny. Kříž v této souvislosti připomíná, že stejně jako letos budou dál připojováni jen ti žadatelé, kteří už mají účinnou licenci nebo dříve uzavřeli příslušnou smlouvu a splní všechny podmínky.

 

Ministerstvo průmyslu se k tomu nevyjadřuje s tím, že za chod přenosové soustavy je odpovědná ČEPS, a celá záležitost je tedy v její kompetenci. Šanci na připojení k síti tak ani od Nového roku nebudou mít nové střešní instalace do 30 kilowattů, kterým dali zákonodárci přednost mimo jiné tím, že na ně neuvalili novou solární daň.

 

Celý článek si přečtete zde.


09. 12. 2010  

Senát nechal projít zdanění solárních elektráren

Senát umožnil zdanění tržeb za energii z fotovoltaických elektráren v podobě schválené sněmovnou. Senátoři se včera po čtyřhodinové debatě nedokázali shodnout na žádných úpravách novely o podpoře obnovitelných zdrojů energie, která tak poputuje k prezidentovi jako přijatá. Václav Klaus už ohlásil, že novelu nebude vetovat.
  
zdroj: ČTK 
 

Zdanění, kvůli kterému investoři do solárních elektráren hrozí žalobami přinejmenším k Ústavnímu soudu, má podle vlády zabránit masivnímu zdražení elektřiny v příštím roce. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) senátorům řekl, že ceny elektřiny pro domácnosti by se měla zvýšit pro příští rok maximálně o 4,6 procenta, pro průmyslové podniky o 5,2 procenta. Je to podle ministra celkem o 11,7 miliardy korun méně, než kolik by domácnosti a firmy zaplatily bez schválení novely.

 

Právě tuto sumu má novela umožnit vládě získat k tomu, aby mohla uhradit příspěvky na podporu obnovitelných zdrojů, zvýšené kvůli boomu solárních elektráren. "Na navrženém řešení budou muset participovat jak samotní spotřebitelé elektřiny, tak vlastníci fotovoltaických elektráren, stejně jako držitelé emisních povolenek a státní rozpočet," uvedl Kocourek.

 

Elektřina ze slunečních elektráren, uvedených do provozu letos a loni, bude podle schválené novely po dobu tří let podléhat dani 26 procent. Daň se nebude vztahovat na solární elektrárny na střechách a budovách s nejvyšším instalovaným výkonem 30 kilowatt. Podle ministra stát tímto zdaněním získá 4,2 miliardy korun ročně. Bezplatné emisní povolenky budou po příští dva roky zdaněny 32 procenty, což přinese 4,8 miliardy korun, a dalších 1,7 miliardy korun mají vynést zvýšené poplatky za zábor zemědělské půdy pro solární a větrné elektrárny. Zbývající miliardu má stát najít v běžných výdajích státního rozpočtu.

 

Senátor Jiří Bis (ČSSD) navrhoval zrušit jak zdanění fotovoltaiky, tak emisních povolenek. Argumentoval mimo jiné tím hrozícími arbitrážemi ze strany solárních investorů. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ale uvedl, že horní komora musí mít na mysli vyšší společenský zájem, kterým je zabránit vyššímu zatížení českých obyvatel. Zrušit zdanění by podle Kocourka znamenalo zvýšení deficitu rozpočtu o devět miliard korun. Jen odklad problému by podle ministra znamenala varianta podporovaná prezidentem, aby zdanění platilo pouze pro příští rok.

 

Neúspěšně to dnes navrhoval senátor KDU-ČSL Jiří Čunek. Chtěl rovněž výslovně uzákonit, aby se zdanění emisních povolenek nevztahovalo na provozovatele tepláren, které zároveň vyrábějí elektřinu. Podle Kocourka by to bylo nadbytečné. Čunek také po vládě chtěl zavedení daně za energii z jaderných elektráren podle německého vzoru, jejímž plátcem by byl pouze ČEZ.

 

Podle údajů Energetického regulačního úřadu funguje nyní v tuzemsku 11.331 slunečních elektráren. Úřad podle Kocourka odhaduje, že do konce roku celkový instalovaný výkon solárních zdrojů přesáhne 1800 megawattů. Prudký růst solárních elektráren v ČR souvisí s vysokou státní podporou, která do tohoto oboru nalákala řadu nových investorů.


29. 11. 2010  

ERÚ již vydal licence na více než 1300 MW FVE

Energetický regulační úřad (ERÚ) již vydal licence na připojení více než 1300 megawatt solárních elektráren a žádosti na dalších 500 MW jsou rozpracovány v licenčním řízení.

 

zdroj: PATRIA.CZ 

 

K pondělku minulého týdne vydal Energetický a regulační úřad (ERÚ) licence na více než 1300 MW instalovaného solárního výkonu a žádosti o dalších 500 MW jsou ve stádiu zpracování, uvedl v online rozhovoru na Patria.cz místopředseda ERÚ a šéf sekce regulace Blahoslav Němeček.

  

 „Každý den dochází zhruba 50 žádostí o licenci. Ke dni 19. listopadu je pravomocných 1182 MW, ve lhůtě nabytí právní moci (15 dnů) 124 MW, v řízení pak dalších 507 MW, to je dohromady 1813 MW, které by mohly být potenciálně do konce roku 2010 připojeny,“ upřesnil místopředseda ERÚ. Dále řekl, že v případě, že by skutečný instalovaný výkon roku byl nízký (proti odhadům ERÚ), pak by úřad korigoval velikost nákladů na krytí podpory u distributorů. „Prakticky se spíše obáváme, že naše odhady mohou být překonány,“ uvedl Němeček s odkazem na poslední odhad ERÚ, který hovořil o instalovaném výkonu FVE do konce kolem 1600 MW (plus dalších 200 MW počátkem roku 2011). Pro samotnou dodávku elektřiny do sítě je následně ještě zapotřebí uzavřít s distributorem příslušnou smlouvu o připojení, distribuci a vybrat si jeden z režimů podpory, tedy buď výkupní cenu nebo zelený bonus.

 

 

Celý článek si přečtete zde.

 


03. 11. 2010  

Co čeká a nemine zdanění fotovoltaiky na střeše domu

V posledních týdnech probíhají bouřlivé diskuze na téma zdaňování solárních elektráren a neustále jsou navrhována nová vládní opatření. Pokud i přes to všechno chcete umístit solární panely na střechu svého domu, nenechte si ujít následující řádky.

 

zdroj: FINANCE.CZ 

 

Podnikání v energetických odvětvích podle energetického zákona je výkonem samostatné výdělečné činnosti, a proto i provozovatelé solárních elektráren na střechách svých domů jsou považováni za osoby samostatně výdělečně činné se všemi důsledky, které z této skutečnosti vyplývají.

 

Vedení daňové evidence nebo podvojného účetnictví?

Dle současné legislativní úpravy - zákona o účetnictví, vedou účetnictví fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě Energetický zákon.

 

Celý článek si přečtete zde.


02. 11. 2010  

Poslanci vytáhli proti slunečním elektrárnám

Sněmovna v pátek v prvním čtení podpořila vládní návrh, který dává distributorům elektřiny právo žádat dotace ze státního rozpočtu na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ty by pak distributoři použili na výkup elektřiny, za kterou musí výrobcům platit vyšší cenu.

 

zdroj: TÝDEN.CZ

 

Zároveň poslanci schválili další změnu, jejímž cílem je omezení zisků z fotovoltaiky. Ve zrychleném jednání schválili zúžení podpory výroby elektřiny na solární panely na střechách a budovách do 30 kW.

Možnost žádat o dotace ze strany distribučních firem má pomoci vládě omezit růst cen elektřiny pro spotřebitele. Vláda do něj chce v dalším kole projednávání prosadit koncept vícezdrojového financování podpory obnovitelných zdrojů.

 

Celý článek si přečtete zde.


25. 10. 2010  

Jak se bránit rostoucím cenám energie?

Téma růstu cen energií se každoročně opakuje a letos je navíc intenzita debaty ještě znásobena problémem s nezvládnutou regulací fotovoltaiky. Zarážející ale je, že diskuse se téměř výhradně soustředí jen na jednu stranu mince. Všechny platby za energie se přece odvíjejí od dvou složek: ceny krát množství. Je nesmysl zaměřovat se pouze na tu první a ignorovat tu druhou. A to se dnes právě bohužel děje.

 

zdroj: IHNED.CZ

 

Nárůst ceny kvůli fotovoltaice je v poslední době hlavní téma: Je to konec světa? Nebo není? Kdo za to může? Co s tím? Kdo nás zachrání? Z dlouhodobějšího pohledu je to ale jen jedna epizoda v nevyhnutelném dlouhodobém trendu růstu cen energií (ilustrovaného např. tímto grafem), který logicky vyplývá z několika prostých faktů.

 

Celý článek si přečtete zde.


03. 10. 2010  

Kdo může za solární průšvih

Poslanecká tvořivost, nečinnost úřadů, velké ambice zelených, tlak Bruselu: účet za 400 miliard korun. Za zbytečně vyhozené miliardy nikdo potrestán nebude. Ani poslanci, ani ministři, ani úředníci.

 

zdroj: EKONOM.CZ

 

Na počátku byl dobrý úmysl. Na konci desítky miliard, které zaplatí následujících 20 let tuzemské podniky a domácnosti ze svého. Příběh o zbabrané podpoře energie ze slunce je směsicí dobrých úmyslů, neodpovědnosti politiků, laxnosti státních úředníků a neschopnosti poučit se z chyb, které už před námi dokázali napravit za hranicemi.

 

Celý článek si přečtete zde.


23. 09. 2010  

Nový odhad státu: Solární elektrárny zdraží proud o 8 %

Sluneční elektrárny by podle aktuálního expertního odhadu měly příští rok zdražit domácnostem proud o 8 procent.

 

zdroj: AKTUALNE.CZ

 

Vyplývá to z dokumentu ministerstev průmyslu a životního prostředí, který ve středu projednala vláda. Ministerstva předložila vládě tři scénáře možného zdražení elektřiny. Optimistická počítá se zdražením o 6 procent, základní o 8 procent a pesimističtější o 13 procent.

Pavel Gebauer, vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na ministerstvu průmyslu pro Aktuálně.cz uvedl, že nejpravděpodobnější je právě střední, osmiprocentní varianta.

 

Celý článek si přečtete zde.


22. 09. 2010  

Ať si ČEZ na slunci vydělává, ale pak by měl elektřinu zlevnit, vyzývá senátor a ekolog Moldan

Situaci by pomohl vyřešit nový zákon, Moldan však soudí, že současná vládní garnitura neudělá nic, co by mocným energetikům vadilo.

 

zdroj: IHNED.CZ

 

O kolik od ledna kvůli rostoucímu počtu solárních elektráren zdraží elektřina? Bude to až o pětinu, jak předpovídá katastrofický scénář ČEZ, nebo "jen" o sedm procent, jak ujišťují vlastníci slunečních elektráren? Recept proti skokovému zdražení elektřiny hledají tři ministři. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, ministr financí Miroslav Kalousek a ministr životního prostředí Pavel Drobil.

 

Podle ekologického experta TOP 09 Bedřicha Moldana ale od této vlády nelze očekávat, že se postaví tlaku ČEZ.

 

Celý článek si přečtete zde.


09. 09. 2010  

Sluneční blamáž? Proud nezdražují solární carové, ale ČEZ, tvrdí studie

Podle fotovoltaické asociace se výroba "zelené" energie do zdražení elektřiny promítne pouze pěti procenty.

 

zdroj: IHNED.CZ

 

Skokové zdražení elektřiny minimálně o 15 procent je nesmysl, tvrdí zástupci České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO). Podle nich za zvýšením cen stojí fotovoltaika jen minimálně a hlavním viníkem je polostátní elektrárenská společnost ČEZ.

 

Celý článek si přečtete zde.


03. 09. 2010  

Miliardy ze sluneční energie končí na Kypru, u ČEZ i uhlobaronů

Z obřího rozmachu slunečních elektráren v Česku nejvíce na státních dotacích vytěží velcí hráči. Ti však tají své skutečné vlastníky nebo je mají ukryté v daňových rájích. Solární byznys přilákal například i skupinu ČEZ, uhlobarony Pavla Tykače a Luboše Měkotu či šéfa ČSA Miroslava Dvořáka.

 

zdroj: IDNES.CZ

 

Kde přesně skončí stovky miliard korun, které všichni zaplatíme provozovatelům solárních elektráren v podobně příplatku na obnovitelné zdroje? Odpověď není jednoduchá. Licenci na výrobu elektřiny ze slunce má u nás už téměř deset tisíc lidí a firem. Drtivá většina z tohoto počtu jsou ale lidé, kteří si dali solární panely na střechu a jejich výroba nepokryje ani vlastní spotřebu.

 

Celý článek si přečtete zde.